A co když mám někdy vážně strach?
Co mi na světě největší strach nahání?
Asi samota, zmar, nespravedlnost, opuštění, zklamání.
Přemýšlíš až příliš, myslíš až moc.
Vysvětlete však člověku s povahou introverta
že až zbytečně (často) na zeď maluje čerta
že nikdy nic není tak zlé jak se zdá
introvert s převahou intuice a cítění? TO JSEM JÁ.
Přemýšlíš až příliš, myslíš až moc.
Tolik pochyb, tolik strachu.
Že vše co děláme smysl nemá, když stejně skončíme v prachu.
Tolik pochyb tolik strachu
Především pak z opuštění.
Tolik pochyb, tolik strachu,
že se dobré ve zlé změní.
Proč?
(často) Bezdůvodně.
Přemýšlíš až příliš, myslíš až moc - hlavou zní
říká to okolí, říkají to lidi
snažím se, snažím, nemyslet tak moc, ale kdo to vidí?
Přemýšlíš až příliš, myslíš až moc.
Moc přemýšlíš, většinou je to zbytečný
ne. nechme si ty poznámky netečný.
A co když mě ta paní v buse nepustí
a místo výstupu k budově nádražní
budu na navždy, na cestě okružní...Proč?
Protože jsem se bála říct ,,zdovolením"
Přestaň tak moc přemýšlet je to destruktivní
zkus být - co já vím - víc impulzivní.
Zkus prostě vypnout hlavu, svoje strachy
nemusíš ve frontě nervózně dokola počítat prachy
vyjde ti to. A máš na to
A ač nejsou moje rýmy zlato, stejně tu teď stojím A stejně se i bojím.
Předávat kousky svoji duše lidem a věřit, že ji každý pochopí.
Pokládat střípky duše a doufat, že ji uchopí a nepustí na zem, kladouc ruce zpět k tělu.
Přemýšlíš až příliš, myslíš až moc.
Zkus si víc věřit, zkus se míň bát
Ty věci co si říkáš nemusí, nebo nemohou se stát
a tak je více než zbytečné pořád se ptát ,,Co když".
P.S
Trýznění sebe - sebetrýznění - nelze vnímat jako prkotinu
text psala jsem asi osm minut
osm minut tuhle kokotinu
a možná díky nedostatku nikotinu
ani nemá dobrý a pravidelný rým
ale k čertu vlastně s tím.
Vyřvala a vyblila jsem zase duši
a za to to stojí, tak mi to sluší.
Vyblila jsem duši pryč.
Zase. zase kýč.
tečka.
a co když?
Komentáře
Okomentovat